Sklářská huť je v osadě z roku 1720 postavena Leopoldem Schnudermayerem v roce 1822 za účelem zužitkování odpadového dřeva plaveného po Schwarzenberském kanále. Vyrábí duté, tabulové, křišťálové a lékárnické sklo.

Na přelomu 19. a 20. století byla sklárna modernizována - z této doby tedy patrně pochází i původní oktagonální komín s podstavcem.

Ve dvacátých letech, pod značkou Stölze´s Sohnes, zde pracuje až 180 zaměstnanců. Vyváží do celého světa.

Sklárna ukončila svoji činnost za hospodářské krize roku 1930. Toho roku byl komín, tou dobou již patrně přestavěný na 4.80:0, odstřelen.

Dnes na místě poměrně rozlehlé osady v podstatě vůbec nic není. Vtipné je, že fabrika s vyfrkujícím továrním komínem stávala na místě, které je dnes přesně na rozmezí mezi CHKO a NP Šumava a jen kilometr od 1. zóny NP, a že zde a v blízkém okolí žilo několik tisíc lidí, z čehož by dnešní správce tetřívkoparku trefil šlak…