Základní data:
Třída:LT  (Lystecitní trepariozóm)
Výška:29 m
Ochozy:Ub  (Ubožák / komín bez ochozu)
Typ:C  (Klasický cihlák; kužel, ok~)
Ochozy:Ub  (Ubožák / komín bez ochozu)
Detail:^0:0
Bilighorze:CC  (Kramle s poloviční ochranou)
Status:S
Stát:CZE  (Česká republika)
Pregion:ULK  (Ústecký)
Pokomíní:DC  (Děčín)
Obec:Mikulášovice
Souřadnice:
50°57'47.614"N,14°21'31.007"E
Podrobnosti:3 zobrazit >>
Historie záznamu:
12.2.2009
15:48:33
+ 666 - Import pregionu
Mapa + fotky
Celá bývalá fabrika, dnes kotelna, cihlák vpravo Cihláček vpravo
Dřík ze střechy Vršek komína s dmychadlem a okolo břízky
Poznámky
28.11.2011 17:38:36 starbreaker

Výtah z registru VCPD:

Fabrika byla založena roku 1888 Johannem Eduardem Dittrichem, který zde začal vyrábět zejména příbory a nože. 1911 se továrna dočkala rozšíření a je pravděpodobné, že z tohoto roku pochází i komín. Dittrichovům patřil objekt až do roku 1933, kdy jej odkoupil Josef Pietschmann, Franz Grohmann a Alfred Rosche, kteří pozměnili výrobní program a opustili tradiční mikulášovické odvětví nožířství. Pod značkou Grelit zde začaly být vyráběny cigaretová pouzdra, popelníky, misky, tácky a kelímky z lisované pryskyřice. Na tuto výrobu navázal po znárodnění v roce 1947 n.p. Synthesia, avšak pouze na 3 roky. Již roku 1950 provoz továrny převzal Mikov, který úplně zrušil výrobu a budovy začal využívat pouze jako sklady. Od 60. let továrna víceméně chátrá, pouze jedna její novější část je využívána jako městská kotelna.

O komínu:

29 metrů vysoký komín bývalé Dittrichovy fabriky je tradiční cihlovou stavbou počátku 20. století, byť vzhledem k pozdějšímu obestavění budovami jej nemůžeme dokumentovat v celé délce. Pod střechou současné kotelny je patrně skryt drobnější válcový podstavec, na který navazuje dřík stejného typu. Hlavice komína je poměrně nevýrazná a lze odhadovat, že byla v minulosti ubourána. Vizuálně nejhodnotnější částí je přechod dříku a hlavice, kde se zachovala původní barevná mozaika. Přestože je komín již delší čas nevyužíván (naposledy se zde topilo v 90. letech 20. století lehkým topným olejem, jehož vůní je interiér komína stále prosycen), zachoval se ve velmi dobrém stavu. Dřík je stabilní, bez povrchové i vnitřní kronchtuace, pouze pravidelně napadaný náletem. Pevný je komín i ve vrcholových paritích, pouze nejsvrchnější řada cihel leží na té předposlední převážně volně a bylo by záhodné vrchol komína vyspárovat a nanést nový betonový věnec.